Světově proslulý klavírista Ivan Moravec se narodil 9. listopadu 1930 v Praze. Patří k nejvýznamnějším představitelům českého klavírního umění 20. století. Po absolvování Pražské konzervatoře u Erny Grünfeldové studoval na Hudební fakultě pražské Akademie múzických umění ve třídě prof. Ilony Štěpánové-Kurzové. V letech 1957–1958 absolvoval mistrovské klavírní kurzy u Artura Benedetti-Michelangeliho v italském Arezzu. Ivan Moravec byl následně pozván k londýnským debutům – sólovému recitálu ve Wigmore Hall a k provedení Prokofjevova Prvního klavírního koncertu s Philharmonia Orchestra a dirigentem Gunnarem Staernem v Royal Festival Hall. Tyto koncerty se setkaly s mimořádným ohlasem v denících The Daily Telegraph a The Times. Na základě tohoto úspěchu byl v roce 1962 Ivan Moravec pozván k natočení dvou desek s díly Mozarta, Beethovena, Chopina a Francka pro americkou společnost Connoisseur Society.

​

​

Na konci 50. let také vystoupil s Českou filharmonií a dirigentem Karlem Ančerlem. Byl opět pozván do Londýna ke koncertům s Philharmonia Orchestra a dirigentem Hansem Schmidtem-Isserstedtem. Když se do rukou legendárního dirigenta George Szella dostaly nahrávky Ivana Moravce, pozval jej jako sólistu v Beethovenově Čtvrtém klavírním koncertu do Spojených států. Čtyři koncerty s The Cleveland Orchestra v Clevelandu, Hartfordu a newyorské Carnegie Hall znamenaly jednoznačný úspěch a odstartovaly umělcovu mezinárodní kariéru, během které Ivan Moravec navštívil prakticky všechna významná světová pódia. Byl pravidelným hostem hudebních festivalů v Tanglewoodu, Ravinii, Blossomu, Montreux, Salzburgu, Edinburghu, Aldeburghu, Schleswig-Holstein a na newyorském festivalu Mostly Mozart.

Na domácím Pražském jaru vystoupil celkem jednadvacetkrát (1962–2012).

​

Ivan Moravec spolupracoval s řadou nejvýznamnějších světových dirigentů (Karel Ančerl,  Jiří Bělohlávek, Herbert Blomstedt, Mariss Jansons, Kurt Masur, Zubin Mehta, Erich Leinsdorf, Libor Pešek, Simon Rattle, Leonard Slatkin, Martin Turnovský, Franz Welser-Möst, David Zinman a další) a orchestrů (Boston Symphony Orchestra, Chicago Symphony Orchestra, The Cleveland Orchestra, The New York Philharmonic, The Philadelphia Orchestra, San Francisco Symphony, Berliner Symphoniker, City of Birmingham Symphony Orchestra, Concertgebouw Amsterdam, Česká filharmonie, Gewandhaus Leipzig, Scottish Chamber Orchestra, Tonhalle Orchester Zürich a mnoha dalšími).

​

Doma i v zahraničí natočil řadu snímků, jež vycházely na gramofonových deskách a na CD. Většina nahrávek natočených ve Spojených státech byla oceněna titulem Deska roku a opakovaně nominována na cenu Grammy. Výběr z těchto nahrávek zařadila společnost Phillips do prestižní antologie Great Pianists of the 20th Century, ve které Ivan Moravec jako jediný zastupuje české klavírní umění. Pozoruhodného úspěchu dosáhla nahrávka čtyř Mozartových koncertů s Nevillem Marrinerem a orchestrem Academy of St. Martin in the Fields na festivalu MIDEM v Cannes, jež byla oceněna jako nejlepší nahrávka v kategorii hudby 18. století. Současně mu v Cannes v roce 2002 byla udělena Cena za celoživotní zásluhy. Ve Spojených státech natáčel Ivan Moravec snímky pro společnost Connoisseur Society (znovu byly vydány firmami VAI a Supraphon). Natáčel i pro další prestižní vydavatelství

(např. Nonesuch, Dorian, Hänssler Classics, VOX a Supraphon).

​

Moravcův zájem směřoval ke klasicistní a romantické evropské i české hudbě. V repertoáru měl klavírní skladby Ludwiga van Beethovena, Wolfganga Amadea Mozarta, Césara Francka, Fryderyka Chopina, Clauda Debussyho, Maurice Ravela, Bedřicha Smetany, Antonína Dvořáka a Leoše Janáčka. Umění Ivana Moravce se dostalo také do významných filmů 80. let: ukázky z jeho snímků Janáčkových skladeb Po zarostlém chodníčku a V mlhách byly použity v Kaufmanově filmu Nesnesitelná lehkost bytí a 3. větu z Mozartova Klavírního koncertu Es dur K 482 natočil pro Formanova Amadea.
 

​

V letech 1969–2014 působil jako pedagog Hudební fakulty Akademie múzických umění v Praze. Mnoho jeho žáků patří mezi úspěšné klavíristy. Působil také na mistrovských klavírních kurzech pořádaných univerzitami ve Spojených státech. Vyučoval rovněž na kurzech v České republice a v Německu. V letech 2010–2013 vedl mistrovské kurzy v rámci institutu a festivalu Prague Music Performance. Často byl zván do porot mezinárodních interpretačních soutěží – Soutěže královny Alžběty v Bruselu (1978, 1983, 1987), dále v Leedsu (1969), ve Vídni (1975) a ve Washingtonu (1987).

​

Umělecká i pedagogická činnost prof. Ivana Moravce byla v roce 2000 oceněna státním vyznamenáním Za zásluhy o kulturu, uděleným prezidentem České republiky Václavem Havlem, a 22. listopadu 2000 mezinárodní Cenou Karla IV., kterou uděluje Univerzita Karlova spolu s představiteli hlavního města Prahy. V roce 2004 obdržel cenu České hudební rady za celoživotní uměleckou práci a propagaci české hudby v zahraničí.

​

Ivan Moravec zemřel v Praze 27. července 2015 ve věku 84 let.